Stručná historie UNIXu, LINUXu a GNU
- 1965-1969 : Bell Telephone Labs (BTL), AT&T, MIT, GE - Multics
- 1969 Ken Thompson a Dennis Ritchie na PDP-7 vytvořili základ něčeho, co se
později použilo jako základ systému na zpracování dokumentů v AT&T.
- 1971 - 1. verze (V1), na PDP-11/70, v assembleru. Brian Kernighan navrhl
název Unics -> UNIX
- 1973 - V4. Přepis do jazyka C - jedna z nejvýzn. událostí v historii OS:
portabilita systému na jiné architektury.
- 1974 Ritchie s Thompsonem - zpráva o systému UNIX v CACM (Communications
of the Association for Computing Machinery)
- 1975 - V6 je první mimo BTL - systém bezplatně předán univerzitám. V tomto
období vzniká také první univerzitní větev systému, 1.xBSD (Berkeley Software
Distribution)
- 1979 - V7: dnes známá základní sada příkazů - shell, překladač C, uucp,...
- 1982 - 1. komerční systémem AT&T : UNIX System III
- IBM, DEC, Hewlett-Packard a další - devadesátá léta - konsorcium
OSF (Open Software Foundation)
- 1983 Richard M. Stallman (autor EMACS a Lisp) začíná projekt GNU (= Gnu's
Not Unix) na MIT. První GPL (General Public Licence) - přesně specifikuje
podmínky, za jakých je možno šířit, používat a vyvíjet tzv. "svobodný" software -
software, jenž uživateli zaručuje tato práva:
- spustit program za jakýmkoliv účelem.
- modifikování programu podle jeho potřeb. (Aby tato svoboda byla realizovatelná
v praxi, je nutno mít přístup ke zdrojovému kódu, neboť vytváření změn v programu
je nesmírně obtížné, není-li k dispozici zdrojový kód.)
- redistribuování kopií a to jak zadarmo, tak za poplatek.
- distribuci modifikovaných verzí programu, aby komunita mohla mít prospěch
z jeho vylepšení.
Hlavní myšlenkou GPL je dát každému povolení ke spouštění, kopírování, modifikaci
programu a šíření modifikovaných verzí - ne však povolení přidávat k nim vlastní
omezení. Takto jsou rozhodující svobody, které definují "svobodný software" zaručeny
pro každého, kdo má kopii; stávají se nezcizitelnými právy. Mj. to znamená, že
co je vytvořeno GPL (nebo GNU) programem (tj. jakýkoli produkt vytvořený za
využití software licencovaného podle GNU GPL licence), to na sebe automaticky
převádí GPL
- 1984 AT&T zveřejňuje System V Interface Definition (SVID) - standartizace
Unixových rozhraní. Pět evropských výrobců počítačů zakládá X/Open: Bull, ICL,
Siemens, Olivetti, a Nixdorf.
- 1985 ------//----- Free Software Foundation (nadace pro vývoj volného
SW) - EMACS, překladač C/C++/Objective C/Fortran/Pascal (50 platforem)
- 1988 - IBM, DEC, HP, a další zakládají Open Software Foundation (OSF) jako
soupeře sdružení AT&T/Sun, chtějí použít jádro AIX.
Jako odpověď na OSF je založeno UNIX International (UI) jako mezinárodní
consortium uživatelů Unix System V UNIX. Úzká spolupráce s AT&T s cílem podpory
otevřených systémů a ovlivnění dalšího vývoje.
- 1989 - Programovací jazyk C je standardizován ANSI pod označením X3.159.1989
jako mezinárodní standard ISO/IEC 9899:1990.
- 1990 - UNIX International vydává System V Release 4 (SVR4) který je
sjednocením Systemu V, BSD a XENIXu (SCO).
- 25.8.1991 - neznámý finský student Linus Benedict Torvalds zaslal do
diskuzní skupiny comp.os.minix příspěvek
s předmětem "What would you like to see most in minix?". O tom, že vyrábí
free operační systém - nic komerčního a velkého,
pouze jen tak ze zábavy.
- standard POSIX (Portable Operating System Interface)
- 1994 - vydána verze 4.4BSD. Patrick Volkerding sestavuje distribuci Slackware.
Linux je portován na ne-Intel platformy (MIPS, Alpha,...).
Vydány verze FreeBSD and NetBSD, pod BSD licencí.
Novell v červnu kupuje USL od AT&T, v říjnu přenechává ochrannou známku
UNIX sdružení X/Open (mezinárodní organizace pro standardizaci takzvaných
"otevřených systémů")
- 1996 - X/OPEN a OSF se spojují v Open Group. Je dokončen Linux 2.0.
- 1997 - Single Unix Specification, V2, vydána.
Linux se začíná stávat operačním systémem ISP (Internet Service Provider).
- 1998 - uveřejněno označení UNIX98, zahrnuje 3 kategorie UNIXů: základ,
pracovní stanici (workstation), server.
Open Source hnutí nabírá otáčky. Tisk objevuje Linux a Open Source hnutí.
Oracle, Informix, IBM, Compaq a další ohlašují svou podporu Linuxu.
- 1999 - Průmysl se začíná zajímat o Linux a UNIXové produkty. Hlavní komerční
SW vývojáři začínají vydávat verze pro Linux (SAP oznamuje SAP/R3 pro Linux.
Apple vydává Mac OS X založený na jádře Mach,..)
- 2000 - Hlavní komerční prodejci HW (Compaq, IBM, Dell, SGI, Fujitsu) začínají
prodávat desktop a laptop počítače s předinstalovaným Linuxem.
Linux je portován na IBM S/390. Lockheed Martin Corp. užívá Linux NetworX
clusterovou technologii na analýzu U.S. Navy letadel.
IBM investuje více než 200 miliónů $ do řady Linuxových iniciativ v Evropě během
následujících čtyř let.
HP uveřejňuje HP-UX 11i, plně 64 bitový Unix kompatibilní s Linuxem.
- 2001 - uveřejněn Linux v2.4. Sony oznamuje portaci Linuxu na PlayStation 2.
Nokia adoptuje Linux pro vývoj aplikací pro svůj Media Terminal home entertainment
system. HP adopts Debian as the selected development platform for Linux work at HP.
IBM oznamuje nový supercluster na Linuxu, instalovaný v National Center for
Supercomputing Applications (NCSA), s výkonem 1 trillion výpočtů za vteřinu,
Cluster z 160 nových IBM na Itanium CPU založených systémech bude nejvýkonnější
Linuxový supercluster na akademii.
- 25.8.2001 - 10.-té výročí Linuxu. Za deset let vývoje je linux nyní
v úplně jiných sférách, než byl na začátku - na linuxu si můžete pustit
grafické rozhraní, přehrávat mp3 nebo video, funguje vám televizní karta,
máte na výběr z několika browserů, vývojových prostředí, nepřeberné množství
síťového softwaru, podporuje sambu, joliet a jiné microsoftí věci.
Linux se stal úspěšným konkurentem jak na serverech, kde úspěšně nahrazuje
starší a hlavně drahé unixy, tak na desktopových stanicích, kde začíná
úspěšně vytlačovat MS Windows (je otázkou, jak rychle a zda vůbec, ale za
předpokladu, že linux na svém domácím stroji má stále více a více lidí, je
pravdivost této věty snad jen otázkou času ;-)), a jedním z hlavních
faktorů, proč tomu tak je, je jeho nízká cena a velmi rychlý vývoj.
9.9.2001 1:46:40 UTC - 1e9 (=miliarda) vteřin od 1.1.1970 0:0:0 - data
považovaného za počátek éry Unixu a braného jako čítač hodin a "časové razítko"
(timestamp) jevů v Un*x systémech. Viz příkaz:
date '+%s' -d "9-Sep-2001 1:46:40 UTC"
- 2002 - Free Standards Group uveřejňuje LSB 1.1 (včetně plné množiny společných
API a vývojového balíku), a Li18nux (internacionalizační příručku), dva nástroje
pro zajištění toho, že všechny Linux aplikace mohou běžet na libovolné verzi která
je kompatibilní s Linux Standard Base (LSB).
IBM přijímá Red Hat Linux Advanced Server pro všechny své servery a mainframe.
- 2000 - počátek výuky Unix-like (Un*x) OS na SPŠD